Vědecké studie potvrdily, že střevní mikrobiota (soubor všech mikroorganismů žijících ve střevě) hraje klíčovou roli v procesu vzniku a vývoje deprese a otevírá nové cesty pro terapii [1][2].
Výzkum prozkoumává osu mikrobiota–střevo–mozek (síť vzájemného ovlivňování mezi střevními bakteriemi, trávicím traktem a nervovou soustavou), kde dysbióza (narušená rovnováha střevních mikrobů) přispívá k depresi prostřednictvím vlivu na neuroendokrinní (hormonální), neuroimunitní (imunitní v nervovém systému) a metabolické dráhy (způsob, jakým tělo zpracovává látky) [1][2].
Tento přístup slibuje personalizované léčby včetně probiotik (živé „přátelské“ bakterie) a transplantace fekální mikrobioty (přenos střevních bakterií od zdravého dárce) [1].
Klíčové změny v mikrobiotě
Pacienti s depresí vykazují sníženou diverzitu (rozmanitost) střevní mikrobioty, zejména pokles rodů Ruminococcaceae a Lachnospiraceae (skupiny „užitečných“ bakterií podporujících zdraví střev), což koreluje s vyššími úrovněmi zánětlivých cytokinů (signální bílkoviny podporující zánět) jako TNF-α nebo IL-1β [1].
Tyto změny nejsou jen důsledkem deprese, ale aktivně přispívají k jejímu vzniku, jak ukazují zvířecí modely a klinické studie [1][3].
Dysbióza (porušení rovnováhy mikrobioty) ovlivňuje mikroglii (imunitní buňky v mozku, které pečují o nervové buňky) a zvyšuje zánět v mozku, což zesiluje depresivní příznaky [1].
Terapeutické přístupy
Probiotika (tablety nebo potraviny s živými prospěšnými bakteriemi) a prebiotika (složky potravy, které těmto bakteriím slouží jako „potrava“) podporují příznivé posuny v mikrobiotě, což může zmírňovat depresi zejména v kombinaci s klasickými antidepresivy [1][4].
Fekální transplantace mikrobioty (přenos střevního obsahu od zdravého dárce do střeva pacienta) a některé léky, například minocyklin (antibiotikum s protizánětlivými účinky v mozku), ukazují antidepresivní efekt prostřednictvím ovlivnění osy střevo–mozek [1].
Do budoucna se zvažuje využití umělé inteligence (pokročilých algoritmů pro práci s velkými daty) k návrhu personalizovaných terapií, i když zatím chybí standardizace postupů a dlouhodobé výsledky [1].
Citace:
[1] The microbiota-gut-brain axis in depression – PubMed Central – NIH https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12507892/
[2] Exploring the role of gut microbiota in depression https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1876201825000541
[3] Gut microbiota as a novel target for treating anxiety and depression https://www.frontiersin.org/journals/microbiology/articles/10.3389/fmicb.2025.1664800/full
[4] Exploring the role of gut microbiota in depression https://www.semanticscholar.org/paper/Exploring-the-role-of-gut-microbiota-in-depression:-Zhang-He/32eb42348f2695be9e383644cf0e5c67d8453246
