Vědecký výzkum probíhající na 1. LF UK v Praze i v rámci meziresortní spolupráce s jinými pracovišti je základem pro další pokrok v diagnostice a léčbě řady chorob. Potvrzují to i práce, na nichž se podílí Neurologická klinika, které se kromě výzkumu poruch spánku soustřeďují i na problematiku demencí a dalších onemocnění s poruchami spánku spojených. Vedle analýzy řeči, která se ukazuje být novým senzitivním biomarkerem umožňujícím včasný záchyt neurodegenerativních onemocnění, je středem zájmu vědců i vztah spánkových poruch a mikrobiomu.
Štítek: mikrobiom
Bolestivá menstruace, neboli dysmenorea, je běžný ženský problém, který postihuje až 80 % žen. Bolest se obvykle projevuje v podbřišku, ale může se vyskytnout i v zádech, nohou nebo v celém těle. Bolest může být tupá, ostrá nebo křečovitá a může být doprovázena dalšími příznaky, jako je nevolnost, zvracení, průjem, únava nebo bolest hlavy.
Frekvence stolice se u dospělých zdravých lidí může lišit od jedné osoby k druhé. Někteří lidé mají stolici jednou denně, jiní dvakrát nebo třikrát denně a jiní jen několikrát týdně. To vše je považováno za normální, pokud stolice není tvrdá nebo řídká a pokud není doprovázena bolestí nebo jinými problémy.
Fascinující svět střevní mikrobioty pomalu odhaluje svá tajemství. O mikrobiomu se v posledních letech hovoří stále častěji a důkazů o tom, že hraje zásadní úlohu pro zdraví jedince, přibývá. Ukazuje se, že ovlivňuje metabolismus, nervový systém, protinádorovou imunitu, ale i celkový proces stárnutí. Význam mikrobioty byl doceněn až v době, kdy technologické postupy, především sekvenování, ukázaly na možnost analyzovat nejen přítomnost mikrobů, ale i jejich funkce pro zdraví. O jeho významu diskutovali odborníci v rámci semináře Role mikrobiomu v udržení duševního a tělesného zdraví, který se konal 6. 6. 2023 v Poslanecké sněmovně.
Stárnutí není nemoc. Je třeba udělat vše proto, abychom stárli lépe, a prodloužili si tak život ve zdraví. Přestože délka života ve Skandinávii je obdobná té naší, život ve zdraví je tam mnohem delší. Zatímco v ČR žijeme průměrně 15–17 let v nemoci, ve skandinávských zemích jsou to jen tři roky.
Dnes se pouštím do čtení 📖, a již brzy zveřejním recenzi této velmi zajímavé knihy, vydané letos v Česku nakladatelstvím Jan Melvil Publishing 👍.
Cítíte se unaveni, bez nálady nebo máte problémy s koncentrací? Klidně za to může i váš střevní mikrobiom neboli střevní mikroflóra. Tedy mikroorganismy, které sídlí v lidském střevě. Ačkoli se mluví o mikroorganismech, nejedná se o nic bezvýznamného ani množstevně zanedbatelného. Hmotnost mikrobů jen ve střevech se udává kolem 1,5 kg. A jejich funkce je nenahraditelná.
Bakterie v našem střevě mají pro naše zdraví zcela zásadní důležitost a plní spousty funkcí, díky kterým může vůbec náš organismus správně fungovat. Tyto bakterie se mohou v našich střevech množit díky prebiotikům, o kterých je primárně tento článek, nejdříve si ale uvedeme, jaké funkce vůbec náš mikrobiom plní a proč je pro naše zdraví tak důležité, aby jeho diverzita byla co největší a bakteriální kmeny byly ve správném vzájemném poměru.
Stále stoupající počet vědeckých studií prokazujících význam mikrobioty pro zdraví ukazuje na obrovský potenciál nového způsobu léčby civilizačních a chronických onemocnění pomocí nastolení rovnováhy střevního mikrobiomu. Nejnovější prací je projekt experimentální fekální mikrobiální transplantace u kriticky nemocných, na němž se podílejí pracovníci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), 3. LF UK a SÚKL. Zároveň usilují o vybudování Vinohradské fekální banky, která má pomoci navýšit počet transplantací stolice i počet diagnóz, které se touto transplantací léčí.
„Nemusí to být nutně ta nejintuitivnější myšlenka, že přidání bakterií do vašeho střeva může snížit riziko infekce dýchacích cest, ale je to další důkaz o tom, že střevní mikrobiom má složitý vztah s našimi různými orgánovými systémy. Nemá tedy vliv pouze na to, jak funguje naše zažívání nebo jak fungují naše játra, ale střevní mikrobiom ovlivňuje aspekty fungování celého našeho těla,“ řekl dr. Benjamin Mullish, vedoucí výzkumný pracovník studie a klinický lektor v divizi GIT, Imperial College London, Anglie.