Microbiom
Střevní mikrobiom, který zahrnuje biliony mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu, hraje klíčovou roli v udržování celkového zdraví a rovnováhy imunitního systému. Nové výzkumy ukazují, že dysbióza neboli nerovnováha střevní mikroflóry může mít přímý vliv na rozvoj různých zánětlivých onemocnění, včetně atopického ekzému.
Artrózu má po 50. roce věku téměř každý, a kdo nemá, tak bohužel nejspíš jednou bude mít, protože například u padesátníků už je artróza až u 80 % populace, a s přibývajícím věkem toto číslo stoupá až na 90 %.
Jelikož jsou jednou z příčin artrózy také záněty kloubů, vyplatí se i u tohoto bolestivého onemocnění mít v pořádku svůj střevní mikrobiom, tedy poměr hodných a zlých bakterií v tlustém střevu, a doplňovat si další pro klouby a chrupavky důležité látky, kterých obvykle máme v pestré stravě nedostatek.
Vědecký výzkum probíhající na 1. LF UK v Praze i v rámci meziresortní spolupráce s jinými pracovišti je základem pro další pokrok v diagnostice a léčbě řady chorob. Potvrzují to i práce, na nichž se podílí Neurologická klinika, které se kromě výzkumu poruch spánku soustřeďují i na problematiku demencí a dalších onemocnění s poruchami spánku spojených. Vedle analýzy řeči, která se ukazuje být novým senzitivním biomarkerem umožňujícím včasný záchyt neurodegenerativních onemocnění, je středem zájmu vědců i vztah spánkových poruch a mikrobiomu.
Fascinující svět střevní mikrobioty pomalu odhaluje svá tajemství. O mikrobiomu se v posledních letech hovoří stále častěji a důkazů o tom, že hraje zásadní úlohu pro zdraví jedince, přibývá. Ukazuje se, že ovlivňuje metabolismus, nervový systém, protinádorovou imunitu, ale i celkový proces stárnutí. Význam mikrobioty byl doceněn až v době, kdy technologické postupy, především sekvenování, ukázaly na možnost analyzovat nejen přítomnost mikrobů, ale i jejich funkce pro zdraví. O jeho významu diskutovali odborníci v rámci semináře Role mikrobiomu v udržení duševního a tělesného zdraví, který se konal 6. 6. 2023 v Poslanecké sněmovně.
Stárnutí není nemoc. Je třeba udělat vše proto, abychom stárli lépe, a prodloužili si tak život ve zdraví. Přestože délka života ve Skandinávii je obdobná té naší, život ve zdraví je tam mnohem delší. Zatímco v ČR žijeme průměrně 15–17 let v nemoci, ve skandinávských zemích jsou to jen tři roky.
Cítíte se unaveni, bez nálady nebo máte problémy s koncentrací? Klidně za to může i váš střevní mikrobiom neboli střevní mikroflóra. Tedy mikroorganismy, které sídlí v lidském střevě. Ačkoli se mluví o mikroorganismech, nejedná se o nic bezvýznamného ani množstevně zanedbatelného. Hmotnost mikrobů jen ve střevech se udává kolem 1,5 kg. A jejich funkce je nenahraditelná.
Stále stoupající počet vědeckých studií prokazujících význam mikrobioty pro zdraví ukazuje na obrovský potenciál nového způsobu léčby civilizačních a chronických onemocnění pomocí nastolení rovnováhy střevního mikrobiomu. Nejnovější prací je projekt experimentální fekální mikrobiální transplantace u kriticky nemocných, na němž se podílejí pracovníci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), 3. LF UK a SÚKL. Zároveň usilují o vybudování Vinohradské fekální banky, která má pomoci navýšit počet transplantací stolice i počet diagnóz, které se touto transplantací léčí.
„Nemusí to být nutně ta nejintuitivnější myšlenka, že přidání bakterií do vašeho střeva může snížit riziko infekce dýchacích cest, ale je to další důkaz o tom, že střevní mikrobiom má složitý vztah s našimi různými orgánovými systémy. Nemá tedy vliv pouze na to, jak funguje naše zažívání nebo jak fungují naše játra, ale střevní mikrobiom ovlivňuje aspekty fungování celého našeho těla,“ řekl dr. Benjamin Mullish, vedoucí výzkumný pracovník studie a klinický lektor v divizi GIT, Imperial College London, Anglie.
Střevní mikrobiota přímo ovlivňuje řadu onemocnění a správná dieta se ukazuje být nezbytnou součástí léčby. Za střevní mikrobiotu je označována populace mikrobů žijící v zažívacím traktu. Uvádí se, že střevní mikrobiom obsahuje desetkrát více buněk, než je buněk v lidském organismu, a stokrát více genů, než obsahuje celý lidský genom. Stále více studií potvrzuje, že právě střevní mikrobiota je důležitým aspektem lidského zdraví majícím úzký vztah s imunitními, metabolickými a neurobehaviorálními poruchami.
Role mikrobiomu v patogenezi a terapii Parkinsonovy choroby se stala žhavým tématem. Okun et al. se své studii soustředili na hypotézu, zda střevní fagobiota (kombinace všech bakteriofágů) může být u jedinců s Parkinsonovou chorobou alterována. Vědci pro účel studie použili již publikovaný soubor dat pacientů s časnou, dosud neléčenou Parkinsonovou chorobou.