Střevní mikrobiom
Rčení „láska prochází žaludkem“ zřejmě není tak úplně nepravdivé ani nevědecké. Střevní mikrobiom se v současné době stal terčem pozorování mnoha vědců a s rozsahem vědního bádání jeho vliv neustále roste. Nejenže má vliv na naše trávení, ale podle současných studií neovlivňuje jen naše dobré zažívání, ale podílí se i na rozvoji různých psychických onemocnění, stejně tak třeba na rozvoji obezity či různých autoimunitních onemocnění. Různé přístupy ke stravování, jako je například GASP dieta, hovoří o tom, že při změně rozložení různých organismů ve střevech díky omezení sacharidů ve stravě a díky celkovým změnám ve stravovacích návycích, dochází ke zlepšení autistických projevů či odbourání chronických zánětů kůže a dalších kožních nemocí.
- Mikrobiom a narození
Základ střevního i kožního mikrobiomu získáme už při porodu. I zde se pak hovoří o důležitosti přirozeného porodu či o kojení. V obou případech se do těla i na tělo novorozence dostávají různé mikroorganismy, které se v těle pomalu zabydlují a ovlivňují jeho další život. Může se jednat například o rychlost spalování energie, ale také například o reakci na léčbu různými léky či imunitní reakce organismu. Další velice důležitou roli hraje genetika, kdy také dochází k zdědění určitého mikrobiotického základu.
- Čím je ovlivněn střevní mikrobiom
Dalšími faktory, které střevní mikrobiom ovlivňují, jsou nejen genetika a porod, ale také stres, strava či prostředí. To, jak velkou váhu mají jednotlivé faktory jako je naše genetická výbava, složení našeho jídelníčku nebo prostředí ve kterém žijeme, je pořád v hledáčku odborníků. Například podle studie Biologického centra AV ČR z roku 2019 je střevní mikrobiom mnohem více ovlivněný stravou a prostředím, než jak se do současné doby myslelo. Závěr vědců je takový, že strava a prostředí mají možná mnohem větší vliv na mikrobiom než genetická výbava. K tomuto zjištění přišli na základě výzkumu, kdy porovnávali mikrobiom lidí z domorodé komunity žijící v oblasti Dzanga Sangha ve Středoafrické republice a vědců, kteří zde s nimi dlouhodobě pobývali. Ač na začátku se mikrobiom vědců velmi lišil od mikrobiomu dané komunity, po dlouhodobém pobytu v této komunitě se mikrobiom změnil do velké míry natolik, že se začal podobat spíše mikrobiomu typickému pro daný region než mikrobiomu člověka, který žije západním stylem života. Tím bylo dokázána měnitelnost a ovlivnitelnost střevního mikroflóry stravou a odlišnými vnějšími podmínkami.
- Fyzická výkonnost
Podle jiné studie může střevní mikrobiom ovlivňovat i naše fyzické výkony. Ač se to nezdá, tak například sportovci a lidé aktivně sportující měli ve svém mikrobiomu jiné hodnoty osazení bakterií Veillonellou než lidé, kteří mají sedavé zaměstnání. Bylo zjištěno, že tato bakterie se živí kyselinou mléčnou, která se tvoří při fyzické aktivitě. Tím pak studie vysvětlovala, proč někteří lidé jsou mnohem dříve unaveni než jiní.
Nepřátelé střevního mikrobiomu
- antibiotika jsou jedním z největších likvidátorů vyváženosti střevního mikrobiomu. Je proto důležité, aby se při braní antibiotik zároveň brala i probiotika, která dokáží mikroflóru zase osídlit a vliv antibiotik na náš střevní systém velmi zlepšit.
- alkohol a špatná životospráva– dalšími zabijáky různorodosti mikrobiomu je alkohol, který také zvyšuje propustnost střev, a hlavně špatná životospráva založená na průmyslově zpracovaných potravinách obsahující velké množství cukru.
- životní prostředí– i prostředí ve kterým se nacházíme může být zdrojem našich problémů. Přehnaně čisté prostředí diverzitě mikrobiomu nepomáhá. Stejně tak jako prostředí znečištěné různými chemickými látkami.
Příklady důležitosti mikrobiomu
- dobrý stav naší kůže
- dobré trávení
- fyzická výkonnost
- psychické problémy jako je úzkost, únava či rozvoj depresivních stavů
- imunita a autoimunitní nemoci
- náchylnost k obezitě či cukrovce druhého typu