Vědecké studie potvrdily, že střevní mikrobiota (soubor všech mikroorganismů žijících ve střevě) hraje klíčovou roli v procesu vzniku a vývoje deprese a otevírá nové cesty pro terapii [1][2].
Štítek: prebiotika
Artrózu má po 50. roce věku téměř každý, a kdo nemá, tak bohužel nejspíš jednou bude mít, protože například u padesátníků už je artróza až u 80 % populace, a s přibývajícím věkem toto číslo stoupá až na 90 %.
Jelikož jsou jednou z příčin artrózy také záněty kloubů, vyplatí se i u tohoto bolestivého onemocnění mít v pořádku svůj střevní mikrobiom, tedy poměr hodných a zlých bakterií v tlustém střevu, a doplňovat si další pro klouby a chrupavky důležité látky, kterých obvykle máme v pestré stravě nedostatek.
Vědecký výzkum probíhající na 1. LF UK v Praze i v rámci meziresortní spolupráce s jinými pracovišti je základem pro další pokrok v diagnostice a léčbě řady chorob. Potvrzují to i práce, na nichž se podílí Neurologická klinika, které se kromě výzkumu poruch spánku soustřeďují i na problematiku demencí a dalších onemocnění s poruchami spánku spojených. Vedle analýzy řeči, která se ukazuje být novým senzitivním biomarkerem umožňujícím včasný záchyt neurodegenerativních onemocnění, je středem zájmu vědců i vztah spánkových poruch a mikrobiomu.
Frekvence stolice se u dospělých zdravých lidí může lišit od jedné osoby k druhé. Někteří lidé mají stolici jednou denně, jiní dvakrát nebo třikrát denně a jiní jen několikrát týdně. To vše je považováno za normální, pokud stolice není tvrdá nebo řídká a pokud není doprovázena bolestí nebo jinými problémy.
Bakterie v našem střevě mají pro naše zdraví zcela zásadní důležitost a plní spousty funkcí, díky kterým může vůbec náš organismus správně fungovat. Tyto bakterie se mohou v našich střevech množit díky prebiotikům, o kterých je primárně tento článek, nejdříve si ale uvedeme, jaké funkce vůbec náš mikrobiom plní a proč je pro naše zdraví tak důležité, aby jeho diverzita byla co největší a bakteriální kmeny byly ve správném vzájemném poměru.