Role mikrobiomu v patogenezi a terapii Parkinsonovy choroby se stala žhavým tématem. Okun et al. se své studii soustředili na hypotézu, zda střevní fagobiota (kombinace všech bakteriofágů) může být u jedinců s Parkinsonovou chorobou alterována. Vědci pro účel studie použili již publikovaný soubor dat pacientů s časnou, dosud neléčenou Parkinsonovou chorobou.
V porovnání se zdravými kontrolami byla u pacientů s Parkinsonovou chorobou pozorována redukce bakterií produkujících laktát. Tyto bakterie, zejména Lactococcus spp., se přitom podílejí na produkci dopaminu a regulaci střevní permeability. Počet odpovídajících bakteriofágů však u těchto pacientů nebyl snížen. Naopak bylo pozorováno zvýšení počtu bakteriofágů v lytické fázi, tento typ bakteriofágů se běžně nachází v mléčných produktech. Vědci se domnívají, že mohou být zodpovědné za redukci počtu bakterií rodu Lactococcus.
Výsledky studie přinášejí zajímavý pohled na možnou patogenezi Parkinsonovy choroby. Jednalo se ale o poměrně malou studií, ve které byla použita data 31 pacientů. Nicméně s podobným zjištěním přichází i studie, kterou Hughes a kolektiv publikovali v roce 2017 v časopise Neurology, z jejíž výsledků vyplývá, že častá konzumace mléčných výrobků může být asociována s mírným zvýšením rizika rozvoje Parkinsonovy choroby u mužů i žen.
Otázkou tak zůstává, zda jsou hlavním viníkem bakteriofágy vyskytující se v mléčných produktech nebo se na etiopatogenezi nemoci podílí jiný faktor.
Zdroj: 1. Okun M. S. reviewing Tetz G et al. Bacteriophages, the Microbiome, and Parkinson Disease: Possible Treatment Implications. Sci Rep 2018 Jul 17
2. Hughes K. C., Gao X., Kim I. Y. et al. Intake of dairy foods and risk of Parkinson disease. Neurology 2017 Jul 4; 89 (1): 46‒52. doi: 10.1212/WNL.0000000000004057.
Zdroj: Medical Tribune
