Microbiom
Bakterie v našem střevě mají pro naše zdraví zcela zásadní důležitost a plní spousty funkcí, díky kterým může vůbec náš organismus správně fungovat. Tyto bakterie se mohou v našich střevech množit díky prebiotikům, o kterých je primárně tento článek, nejdříve si ale uvedeme, jaké funkce vůbec náš mikrobiom plní a proč je pro naše zdraví tak důležité, aby jeho diverzita byla co největší a bakteriální kmeny byly ve správném vzájemném poměru.
Stále stoupající počet vědeckých studií prokazujících význam mikrobioty pro zdraví ukazuje na obrovský potenciál nového způsobu léčby civilizačních a chronických onemocnění pomocí nastolení rovnováhy střevního mikrobiomu. Nejnovější prací je projekt experimentální fekální mikrobiální transplantace u kriticky nemocných, na němž se podílejí pracovníci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), 3. LF UK a SÚKL. Zároveň usilují o vybudování Vinohradské fekální banky, která má pomoci navýšit počet transplantací stolice i počet diagnóz, které se touto transplantací léčí.
„Nemusí to být nutně ta nejintuitivnější myšlenka, že přidání bakterií do vašeho střeva může snížit riziko infekce dýchacích cest, ale je to další důkaz o tom, že střevní mikrobiom má složitý vztah s našimi různými orgánovými systémy. Nemá tedy vliv pouze na to, jak funguje naše zažívání nebo jak fungují naše játra, ale střevní mikrobiom ovlivňuje aspekty fungování celého našeho těla,“ řekl dr. Benjamin Mullish, vedoucí výzkumný pracovník studie a klinický lektor v divizi GIT, Imperial College London, Anglie.
Třetí host v pořadu přenesl diváky do tajů lidského těla, konkrétně do střev, kde byl průvodcem molekulární biolog Petr Ryšávka. Ten přinese jako dárek Janu Krausovi speciální set na odběr vzorků pro analýzu mikrobiomu.
Střevní mikrobiota přímo ovlivňuje řadu onemocnění a správná dieta se ukazuje být nezbytnou součástí léčby. Za střevní mikrobiotu je označována populace mikrobů žijící v zažívacím traktu. Uvádí se, že střevní mikrobiom obsahuje desetkrát více buněk, než je buněk v lidském organismu, a stokrát více genů, než obsahuje celý lidský genom. Stále více studií potvrzuje, že právě střevní mikrobiota je důležitým aspektem lidského zdraví majícím úzký vztah s imunitními, metabolickými a neurobehaviorálními poruchami.
Role mikrobiomu v patogenezi a terapii Parkinsonovy choroby se stala žhavým tématem. Okun et al. se své studii soustředili na hypotézu, zda střevní fagobiota (kombinace všech bakteriofágů) může být u jedinců s Parkinsonovou chorobou alterována. Vědci pro účel studie použili již publikovaný soubor dat pacientů s časnou, dosud neléčenou Parkinsonovou chorobou.
Jak dopadlo zkoumání vlivu této stravy na střevní mikrobiom u primátů, přibližuje text zveřejněný v periodiku Frontiers in Nutrition.
Mikrobiom ve spojení i s mozkem
Složení střevního mikrobiomu ovlivňuje celé spektrum fyziologických procesů či rozvoj imunitního systému a jeho optimální složení tak přispívá k celkovému zdraví. Při narušení rovnováhy se ovšem mikrobiom zapojuje do mnoha patofyziologických procesů vedoucích například k vzniku diabetu, obezity, deprese nebo schizofrenie.